Často kladené dotazy

Titul EHMK dává městům příležitost se zviditelnit, přilákat návštěvníky, prezentovat město v dlouhodobé perspektivě jako kulturní prostor ideální pro život či podnikání.

Už samotná příprava kandidatury může být podnětem ke strukturálním změnám ve městě. Předpokladem pro podání přihlášky je vznik ucelené kulturní a marketingové strategie města, připravené investice do kulturní nabídky a kulturní infrastruktury. Pokud někde platí přísloví, že i cesta je cíl, pak je to právě tady. V případě úspěšné kandidatury pak samotný titul Evropské hlavní město kultury prokazatelně přináší ve svých důsledcích pozitivní ekonomické, kulturní a společenské dopady.

Nejbližším příkladem nám může být Plzeň 2015: „Celková návštěvnost cca 580 akcí EHMK Plzeň 2015 dosahovala 1 230 422 vstupů, po odečtené vícero vstupů během pobytu se jednalo o přibližně 1 134 849 návštěvníků. Výdaje návštěvníků, které souvisely přímo s návštěvou akcí EHMK konaných na území ČR, dosahovaly 564,3 mil. Kč. Výdaje návštěvníků způsobily zvýšení produkce o 711 mil. Kč, a to jak u přímých, tak nepřímých dodavatelů zboží a služeb pro návštěvníky. Z toho cca 90 mil. Kč bylo způsobeno výdaji zahraničních návštěvníků, tzn. čisté přínosy pro ČR. Vysoká návštěvnost akcí EHMK způsobila také zvýšení hrubé přidané hodnoty, resp. HDP české ekonomiky přibližně o 222,5 mil. Kč. Firmy a podnikatelé, přímí i nepřímí dodavatelé zboží a služeb pro návštěvníky, zvýšili svůj zisk o cca 70,5 mil. Kč. " Zdroj: Tereza Raabová a kol., Economic impacT v.o.s.: Evropské hlavní město kultury Plzeň 2015: Dopady výdajů návštěvníků na ekonomiku ČR, 2016

Přihláška není jen mnohastránkový dokument. Je to vize, kterou se chce město prezentovat. Je to plán kulturních a společenských akcí, zahraniční spolupráce, marketingová strategie. Její příprava je výsledkem téměř dvouletého analytického a tvůrčího procesu, do kterého se zapojí vedle města také kraj, místní kulturní instituce, kulturní promotéři a další podnikatelé. 

Příprava podkladů a analýz zabrala celý rok 2021. Tvorbě koncepcí a sestavení samotné přihlášky tzv. Bid Booku bude věnováno velké úsilí v první polovině roku 2022. Šedesáti stránková přihláška prezentujicí nové vize Českých Budějovic bude předána 1.9.2022 Ministerstvu Kultury ČR. Následně ji posoudí skupina nezávislých odborníků v oblasti kultury, tzv. selection panelu Evropské komise. Panel na základě přihlášek vybere města, která vyzve k předložení podrobnějších žádostí pro druhé finální kolo. Mezinárodní panel pak jménem Evropské komise průběžně a pravidelně sledují přípravu města, aby zajistili, že pravidla stanovená na úrovni EU byla po celou dobu dodržována a že je naplňována přihláška, díky které byl městu titul udělen.

Obecně lze říci, že součástí většiny kandidátských přihlášek jsou následující témata (pořadí neurčuje priority):

• rozvoj grantového systému, systému otevřených výzev a jejich financování
• program uměleckých rezidencí
• program budování kapacit kulturních organizací (art management, internacionalizace, účast na festivalech, konferencích, mezinárodních koprodukcích)
• alespoň 1 infrastrukturní projekt (centrum nezávislé kultury, infrastruktura pro městskou kulturní organizaci)
• velké divácky atraktivní / komunikační projekty (slavnostní zahájení, akce v sezóně apod)
• posílení tradičních akcí (festivaly apod.)
• inovativní umělecké projekty (digitální, site specific apod.)
• zapojení veřejnosti - participativní projekty, projekty v komunitách, se specifickými cílovými skupinami
• aktivity ve veřejném prostoru
• mezinárodní a evropské projekty
• zapojení do evropských sítí
• projekty mapující nebo diskutující identitu města a regionu

Prohlédněte si přihlášky našich sousedů:
Linz 2009
Plzeň 2015
Trenčín 2026

Neexistuje žádný minimální ani maximální limit pro výdaje kandidátských měst. Ty se výrazně liší. Od kyperského Pafosu (2017, 9 mil € ), přes estonský Tallin (2011, 14 mil. € ) po rakouský Linz (2009, 69 mil. €). 

Největší položkou jsou investice do kulturní infrastruktury, kde se většinou jedná o již dlouho připravované projekty. 

V případě Budějovic lze za takovou investici považovat např. připravované rekonstrukce Slavie či Domu umění (už jen součet výdajů na tyto investice činí nyní dle plánovaných rozpočtů 18 mil. €). 

Výdaje do kulturního programu pak směřují buďto přímo na realizaci konkrétních akcí, nebo podporují vznik nových projektů formou otevřených grantových výzev. I v tomto ohledu již budějovická radnice učinila první kroky, když pro rok 2021 téměř zdvojnásobila rozpočet v dotační výzvě na podporu nezávislé kultury (10 mil. Kč pro rok 2021). Celkové výdaje města na kulturu v roce 2020 činily cca 6 mil. € (ačkoliv většinu činí rozpočet Jihočeského divadla). Kandidatura tak podle všeho není mimo rozpočtové možnosti města.

Na nákladech projektu se obvykle z většiny podílí kandidátské město. Významným partnerem je pak stát nebo regionální samospráva. V Plzni se podíl města na financování pohyboval na úrovni 50 % rozpočtu projektu, z cca 500 mil Kč město vložilo v průběhu 5 let (2011–2016) celkem 250 mil Kč. Kromě nákladů na program (umělecké smlouvy, partnerské smlouvy se spolupořadateli, grantový systém a otevřené výzvy, umělecké rezidence, vlastní produkce vč. technických nákladů) byly zásadní personální náklady (rok 2011 cca 8 zaměstnanců, 2012 cca 15 zaměstnanců, 2013 cca 30 zaměstnanců, 2014 cca 35 zaměstnanců, 2015 cca 70 zaměstnanců, 2016 cca 20 zaměstnanců). Další klíčovou položkou byla komunikace a marketing, a to jak na národní, tak evropské úrovni (mediální kampaně, prezentace na zahraničních veletrzích, komunikace v rámci města a regionu, press tripy pro zahraniční novináře apod.).
Samotná příprava přihlášky v letech 2021-2022 může podle odhadů stát na mzdových nákladech přípravného týmu, na realizaci pilotních projektů a marketingu kolem 10 milionů korun.

České Budějovice rozhodně šanci získat titul Evropské hlavní město kultury mají! Rozhodně pro tento titul nejsme malé město. Ačkoliv dříve titul získávaly hlavně metropole, trendem posledních let jsou menší města s velkým potenciálem k rozvoji. Například pro rok 2024 titul získal rakouský Bad Ischl se svými 14 tisíci obyvateli a estonské Tartu stejně velké jako Budějovice.

Odborníci poukazují na to, že členové poroty mají v posledních letech tendenci upřednostňovat menší města. Město není vybráno pro to, čím je, ale spíše pro jeho kulturní potenciál a budoucí přínos ke společnému evropskému kulturnímu dědictví.
(zdroj: European Cultural Capital 2 Report, R. Palmer, G. Richards, TRAM, 2009.)
Kandidatura přichází v případě Budějovic v pravý čas zejména s ohledem na plánované investice do kulturní infrastruktury. Po dlouhých letech je asi nejblíže své realizaci např. rekonstrukce Slavie či Domu umění. Novinkou je také studie Město a voda, podle které budějovická radnice připravuje proměnu náplavek a okolí řek, v roce 2021 se má vyhlásit architektonická soutěž na revitalizaci Senovážného náměstí s možností vzniku nové galerijní budovy pro Alšovu jihočeskou galerii, proměnou prochází také Háječek. Vznikají zároveň alternativní komunitní prostory jako např. Žižkárna. Ve městě funguje relativně stabilní a široká kulturní komunita.

Aby projekt skutečně plně využil potenciál města, musí se do příprav projektu zapojit všichni. Od "kamenných" kulturních institucí po kulturní manažery a promotéry z alternativní scény, od odborníků po laiky. Politici, akademici, podnikatelé, široká veřejnost. 

V první analytické fázi jste se mohli zapojit se do výzkumu města. Stále máte možnost se prihlásit do výzkumného panelu města a spolupodílet se tak na tvorbě nových koncepcí města od kultury až po zdravotnictví.

Více o možnosti se zapojit se dozvíte v této sekci Zapojte se.