Ohlédnutí za rokem 2025: Pilgerland - Poutní krajina Novohradské hory

Pilgerland je projekt, v jehož silách je budovat a šířit měkkou verzi ochrany přírody v souvislosti s duchovním prožitkem krajiny. Poutní krajina Novohradské hory má být široce srozumitelným pojmem, který přesáhne životnost projektu Pilgerland. Pilgerland je jakýmsi inkubačním hubem pro poutní krajinu – jako nástroj zažehnutí a šíření myšlenky volí umění.

Umělecký přístup protkal jako červená nit i naše první aktivity v roce 2025.

Během roku 2025 jsme uspořádali několik setkání se spolky, institucemi a jednotlivci, kteří se aktivně věnují kultivaci života, míst a krajiny Novohradských hor a podhůří. Sešli jsme se na Pohoří na Šumavě a v Pohorské Vsi – na místech s historickým poutním významem. Hlavním cílem bylo představit projekt Pilgerland a pozvat všechny zúčastněné ke spolupráci. 

Součástí programu obou setkání byl workshop Sluneční líheň umělkyně Michaely Caskové. Účastníci a účastnice si vyzkoušeli techniku přírodního barvení ovčí vlny a současně věnovali pozornost detailům v krajině obou míst. Právě toto vědomější vnímání krajiny představuje jeden z obecných cílů celého projektu.

Přísady

• Zavařovačka s víčkem, kamenec (mořidlo), malá lžíce, látkový pytlík, fix na psaní, vlněná příze, nasbírané rostliny, kámen, voda, slunce a čas. 

• Vlna, kterou jsme použili, pochází z ovcí z Novohradských hor a Janova v Česku.

Postup

 1. Jdi

• tam, kam tě rostliny povedou - skrze vzhled, vůni, dotek

• tam, kde zní cvrkot, bzučení, šelest nebo jiné zvuky živočišné říše

• tam, kde voní vzduch nebo cítíš dotek větru

• tam, kde se krajina otevírá 

• tam, kde slyšíš vodu nebo cítíš její chlad  

• tam, kam ukazují stíny

• tam, kam tě povede rytmus tvých kroků

• tam, kde krajina nese otisky lidské práce

• tam, kde tě krajina okouzluje

• tam, kde se můžeš dotknout historie místa 

• k místu, které si hodně pamatuje

• tam, odkud ranní slunce osvětluje čelo kostela 

• tam, kde se můžeš věnovat rozjímání

2. Ale měj na paměti, že jít můžeš jen tak daleko nebo hluboko, abys neztratil/a ze zřetele kostel, místo setkání.

3. Až se zastavíš, nasbírej do pytlíku dvě plné hrsti rostlin, ideálně jeden druh, který v místě roste nejvíce.

4. A nezapomeň na kámen.

Pamatuj, co říká Společenství sběru: 

• Sbírej jen tolik, kolik potřebuješ
• Syť se jen tím, co znáš
• Vždy nechej pro ostatní (organismy)
• Sbírej citlivě 
• Buď všímavý návštěvník a dobrá sousedka
• Nesbírej ohrožené a vzácné rostliny

Na Pohoří na Šumavě na začátku léta nesbírej Arniku horskou a Prstnatec májový.

5. Napěchuj nasbírané rostliny a vlnu do zavařovačky. Vlna by měla být uprostřed, obklopená co největším množstvím rostlin.

6. Přidej špetku kamence. Kamenec je mořidlo, které naváže barvivo z rostlin a uchová ji ve vlně.

7. Dolej vodu po okraj. Potom zatěž rostliny s vlnou kamenem, aby zůstaly ponořené. Případně ještě dolej vodu, ať je vzduchová kapsa co nejmenší a barvivo nezačne příliš rychle kvasit.

8. Dotáhni víčko a můžeš na něj napsat vzkaz, vzpomínku nebo myšlenku z prožitého dne.

9. Umísti sklenici na slunné místo. Obsah uložený uvnitř bude zrát po dobu několika týdnů až měsíců.

Jaká byla tvá cesta a kam tě dovedla?

Projekt Pilgerland chápeme také jako společnou cestu, jejímž cílem je propojit místní aktivní skupiny a jednotlivce a vytvářet příležitosti pro zapojení každého. Směry této cesty vycházejí z krajiny a z konkrétních podnětů, které přicházejí ze setkání a diskusí. 

V rámci spolupráce nabízíme kurátorskou podporu pro všechny, kteří se rozhodli do projektu zapojit, se záměrem pomoci jim vybraná témata kultivovat a směřovat. Součástí je také propojení se současnými umělci a umělkyněmi, s nimiž tato témata rozvineme v letech 2026-2027.

10. Je po sklizni. Obsah nádob otevřeme, oddělíme vlnu od rostlin. Rostliny hodíme na kompost, vodu vylejeme. Obarvenou vlnu dobře propláchneme ve studené vodě a necháme sušit mimo přímý sluneční svit.

Michaela Casková je vizuální umělkyně, edukátorka, kočovná zahradnice, hostitelka, papírnice, ilustrátorka a sběračka s jedním okem upřeným na atmosférické jevy. Dlouhodobě se zabývá sběrem rostlin a hub, které používá k výrobě vlastních pigmentů, inkoustů, se kterými maluje a vytváří barevné škály míst. V ateliéru průběžně pracuje na výstavách a projektech, jejichž součástí bývají ručně tkané nástěnné koberce z vlny nabarvené například vřesem, pavučincem nebo zbytky z kuchyně.

Působí ve finském sdružení Mustarinda, které se svým programem zaměřuje na sociálně ekologickou transformaci společnosti, a to propojováním současného umění s mezioborovým výzkumem, hostováním rezidenčních programů, edukační a publikační činností. 

Michaela od roku 2019 působí na Katedře biologie a environmentálních věd na Univerzitě v Jyväskylä, kde v rámci týmu Evolution in Action spoluvytváří výukové materiály zaměřené na fenomény evoluce. V roce 2023 spolupracovala na Lesním pavilonu pro děti reprezentující Litvu na Bienále architektury v Benátkách. Žije a pracuje mezi Českem a Finskem.

www.naposedu.cz | IG: @earth_of_fox