DENÍK MĚSTA
Projekt funguje jako kronika města, kterou píší sami obyvatelé a obyvatelky. Každý měsíc píšou dva pisatelé/pisatelky o svém životě ve městě. Je na pisateli/pisatelce, jaké si vybere téma, jestli bude psát o jedné lokalitě, nebo přistoupí ke svým zápiskům globálněji. Síla psaní je v rozmanitosti, takže je skvělé objevovat nové cesty a přístupy. K zápiskům vzniknou měsíčně dvě ilustrace, jež daný měsíc doplní. Zápisky cílí především na vědomou reflexi místa kolem nás – pisatelé a pisatelky jsou vybízeni k tomu, aby zaznamenávali, co se ve městě mění, co zůstává stejné, svoje vzpomínky nebo svoje přání do budoucna. Ilustracemi deníkové zápisy doplňuje Matěj Selucký.
Hana
Jak se vám změní pohled na město s narozením dětí? Jaká místa začnete vyhledávat a čeho si začnete všímat?
"Tváře máme červené, ale děti chtějí pořád do sněhu.
Ještě chvilku, ještě chvilku, prosí starší.
Etě, etě, přidává se mladší.
Jenže jsme vytrousili z kočárku rukavičku (letos už třetí) a mně přijde, že je moc velká zima. Vracíme se po vlastních stopách zpátky, hledáme ve sněhu, jestli na nás někde nevykoukne vlněný prstík. Park obejdeme dvakrát. Nikde nic.
Třeba budeme mít víc štěstí, až roztaje sníh."
Chci si prolistovat deníkem
David
Na co se ve města zaměřuje mladý lékař David, který se do Budějovic přistěhoval před dvěma lety? Čeho si ve městě všímá a proč se tu rozhodl žít?
"Jsem v Budějcích čerstvě. Teda ne tak úplně, takže už chytám místní hantýrku s pikadorem, hapinou a tím správným názvem města, ale přeci… Přistěhovali jsme se s partnerkou na konci léta 2022, původně na přechodnou dobu v rámci mého posledního ročníku medicíny. Když jsme ale následně přemýšleli kam dál a oba jsme tu měli skvělé možnosti práce, řekli jsme si, že setrváme.
Předpokládám, že vážený čtenář je ostřílený rodák, kterého už jen tak něco ze židle nezvedne, nebo naopak moc dobře ví, jak skvěle se tu má. Možná mu ale perspektiva nováčka bude připadat užitečná."
Chci si prolistovat deníkem
Tomáš
Jak se vzájemně ovlivňují město a příroda? Co se skrývá za civilizační fasádou? O tom psal v březnu Tomáš z ekocentra Cassiopeia.
"Mnoho lidí stále vnímá pojmy „město“ a „příroda“ jako protikladné. Město je to člověkem uměle vytvořené prostředí, ve kterém pro přírodu zbývá jen málo místa. Někdo dokonce tvrdí, že příroda do města vůbec nepatří. Kdo chce trávit čas v přírodě, má přece možnost vyrazit za město, kde je přírody dost…
V zajetí těchto představ může člověk setrvat, dokud nezačne přírodu pozorovat, a dozvídat se o ní víc. Ponechme stranou filosofické otázky co je to „příroda“ a jaké je místo člověka v ní. Pro zjednodušení budu mít na mysli vše, co existuje samo o sobě, co nebylo člověkem od základu vytvořeno. "
Chci prolistovat deníkem
ELIŠKA
Jak se žije ve městě žákyni na druhém stupni základní školy, Elišce? Co si ve městě užívá, co jí chybí? Jak vypadá její den?
"Voda dává tvář centru města. V něm se pohybuju téměř denně a užívám si to. Vždy mě na nich bavili kolemjdoucí. Je zvláštní pozorovat, jak odlišně vypadají lidé na okraji města a v jeho centru. Mám pocit, že lidé v centru jsou elegantnější a oblékají se tak, aby se sem hodili. Sedí v kavárnách či na slunných předzahrádkách a s bohémským klidem nasávají atmosféru Budějek. Na okraji potkávám spíš sportovní typy, kteří soupeří s pejskaři a předbíhají se na úzkých pěšinkách."
Chci si prolistovat deníkem
JAKUB
"V mlze jsem neviděl daleko, ale tma a úplné ticho přede mnou mi prozradily, že stojím na okraji propasti. Pár vteřin mi trvalo uvědomit si, že jsem narazil na rozestavěný úsek dálnice. Dál to nebylo jednoduché, ale přes spousty bahna, vracení se, bloudění a hledání jsem s velkým zpožděním doběhl až do cíle. Stavba dálnice vrazila klíny do krajiny na mnoha místech, aby se po několika letech zase vše propojilo, šrámy se zahladily a bariéry zmizely. Snad bude dálnice pro město přínosem i úlevou."
Chci si prolistovat deníkem
FERRY
"V poslední době se pro mě ale život ve městě hodně změnil. Kvůli zelenému zákalu začíná zjišťovat, jak vypadají Budějice v mlze a ohledávám je slepeckou holí. Naštěstí se setkávám s ochotou – lidé se snaží vycházet mi vstříc, za což jsem moc rád."
