Ozvěny Procházkového festivalu - Dokážeme se na Budějovice podívat i z jiné perspektivy?

Druhý týden v březnu jsme v rámci kandidatury Českých Budějovic na Evropské hlavní město kultury uspořádali Procházkový festival s tématem - vztah k místu, vztah k městu. Chtěli jsme nabídnout co nejširší spektrum pohledů, kterými se dá na naše město dívat. Témata jednotlivých procházek obsáhla historii, komunitní činnost na sídlišti i přírodu ve městě. Ukázala překážky, se kterými se potýkají lidé se zrakovým či sluchovým handicapem. Nechyběla perspektiva lidí na město z LGBTQ+ skupiny nebo skateboardové komunity.

foto. Nika Brunová

Program Procházkového festivalu

Procházkový festival se tematicky dělil do tří skupin - historické procházky, procházky s tématem veřejného prostoru a procházky zaměřené na komunity, které ve městě žijí. 

Historické procházky přenesly své návštěvníky do minulosti. Jejich průvodci vyprávěli o době založení královského města na Vltavě, jiné o historii městských domů a jejich majitelích nebo o místech, kde v minulosti stávalo divadlo, po kterém dnes nejsou ani památky. Historické procházky podporují povědomí o vývoji města a znalosti historických souvislostí. Znáte příběhy ulic a budov, kolem kterých každé ráno chodíte do práce? Víte, jak naše město dostalo svou současnou podobu a proč? Věříme, že skrze znalost historického kontextu můžeme tvořit projekty, které nenaruší kontinuitu města, ale zároveň přinesou nové impulzy k jeho dalšímu rozvoji.

Každý den skrze veřejný prostor procházíme, zastavujeme se, vyhledáváme kulturní nebo sportovní akce. A nebo v něm hledáme chvilku klidu v zeleném parku. Procházky o veřejném prostoru zkoumaly hranice města a přírody a možnosti využití veřejného prostoru. Zajímá nás, co se v něm děje? Pečujeme o něj? Bereme ho jako náš společný prostor, kterého můžeme být součástí? Na tyto a jiné související otázky odpovídal tento blok procházek.

Poslední okruh procházek se díval na město z pozice jeho obyvatel. Je prostor města přístupný všem? Cítí se v něm všechny skupiny jeho obyvatel bezpečně? Co děláme pro to, aby tomu tak bylo? Tyto otázky zaznívaly v rámci procházek s lidmi, pro které je téma nepřístupnosti limitů města téměř každodenní záležitostí.

foto. Pavel Balek

Historie - vztah k místu a vědomí souvislostí

Historická procházka s Milanem Binderem návštěvníky vtáhla do příběhů domů a jejich majitelů. Šlo se z náměstí Přemysla Otakara II., ulicí U Černé věže, Hroznovkou a Krajinskou až na Mariánské náměstí a Českou ulicí zpět na náměstí. Díky historickým fotografiím míst a znalostem průvodce, měli návštěvníci procházky možnost porovnat vývoj města, vyslechli příběhy jednotlivých domů, osobností a patriotů. 

Spisovatel Jan Štifter v historické procházce „Vydejte se do bordelu Café Groll“ vyprávěl o Budějovicích na přelomu 19. a 20. století. Návštěvníky vzal na místa, kterými se zabývá ve své úspěšné knižní novele Café Groll.

Procházka „Kterak Hirzo královské město na Vltavě zakládal“ oblékla návštěvníky do cestovních plášťů dominikánů. Řeč byla o zakládání královského města na Vltavě, kdy se ve skutečnosti začalo s jeho výstavbou, jak probíhalo vyměřování, odkud se dovážel stavební materiál, kdo zaplatil stavbu hradeb, jak se jmenoval první převor dominikánského kláštera a mnohé další zajímavosti. Naším průvodcem byl historik Miroslav Mareš.

Své dveře nám otevřelo Gymnázium Česká, kterým návštěvníky provedl současný ředitel Antonín Sekyra a studenti gymnázia. Budovou původně latinského gymnázia prošla historie, několik zajímavých osobností a skrývá proto mnoho příběhů. Dříve na tomto místě stávaly obytné domy řemeslníků, lázně, mincovna i solnice.

Dramaturg Jihočeského divadla František Řihout návštěvníky provedl místy, kde v minulosti stálo divadlo a dnes po něm není ani stopy. Od roku 1819 na nábřeží Malše sice stojí divadelní budova, za německého protektorátu během 2. světové války dokonce rozšířena o přístavbu. Procházka zamířila ale i na jiná místa - na Piaristické náměstí, řeč byla o divadle v chrámu i tělocvičně.
 

Protektorátní Budějovice představil historik Jan Ciglbauer. Návštěvníkům vyprávěl o zaniklé židovské komunitě, o vyšetřovnách nacistických úřadů, o nevinných obětech i o pachatelích dávných zločinů z konce války.

Vysokoškolský pedagog Jihočeské univerzity Hynek Látal a jeho univerzitní kolegyně Nikola Špůrová pro návštěvníky připravili procházku s názvem Třicet let ve Stromovce - co zbylo? Před třiceti lety vznikla myšlenka dřevo-sochařských sympozií, která se pak od roku 1993 v šesti ročnících pravidelně uskutečňovala v Českých Budějovicích a jejichž výsledky byly v lesoparku osazovány. Při procházce Látal a Špůrová vykládali o dílech významných představitelů českého umění 2. poloviny 20. století a dílech zahraničních autorů.

Poslední historická procházka vedla do významných domů českobudějovické architektury 70. let minulého století - Prior-Metropol-Gerbera. Čím byly a čím jsou dnes? Jak se České Budějovice měnily a na co už v plánech a při výstavbě nedošlo? O tom vyprávěl architekt Martin Augustin. 

foto. Nika Brunová

Veřejný prostor pro všechny

Tomáš Smrž z ekocentra Cassiopeia vedl procházku s názvem „Kde končí město a začíná příroda?“. Od Velkého jezu se podél Mlýnské stoky došlo až do centra, k Budweisu, bývalému mlýnu, kde se stoka vlévá do Vltavy. Ačkoliv se prošlo poměrně velkou částí zástavby města, neustále byli účastníci obklopeni divokou přírodou. Tématem ale nebylo jen objevování a uvědomování městské přírody, ale i představení různých přístupů její kultivace či volnosti. 

Procházka „Skateboarding a město“ položila otázky jako:

• Je dobré začleňovat volnočasové aktivity do městského plánování?
• Jaké z toho plynou benefity?
• Proč jsou skejťáci dobří architekti?
• Jak celý proces navrhování „skate-friendly“ míst funguje?
• Jsou v Česku stále zakořeněné předsudky? 

Průvodce Martin Hrouda, spoluzakladatel architektonického studia U / U, se těmito tématy dlouhodobě zabývá. Studio U / U se věnuje zapojení freestylových sportů do plánování měst tak, aby vznikl co nejatraktivnější sociální prostor pro jezdce i širší veřejnost. Tvoří jej architekti a inženýři, které spojuje vášeň pro skateboarding. Volný čas rádi tráví ve veřejném prostoru, všímají si detailů, mají cit pro dané místo. Studiem navržená řešení tak neslouží pouze pro skateboarding, ale také jako veřejný prostor vybízející k sociální interakci. Jak taková místa vypadají a fungují budete moci zjistit během akce Skateholders #1 od 20. - 22. 4.

Lze veřejný prostor upravovat bez velkých vizí a snů? Patří do města příběhy? Za nás jsou velké sny a plány za každým podařeným projektem! Edukativní procházka Každodenní fantazie města Budějce návštěvníky pobídla k popuštění uzdy své fantazie. Procházka díky spolku Na Tahu tematizovala místní literární tvorbu, kouzla a magii. Spolek se orientuje na vyprávění příběhů skrze stolní hry, zejména dobrodružství Dungeons & Dragons (angl. originál Dračího doupěte).

Jak může vypadat život ve městě

Znáte Komunitní centrum Máj - Salesiánské kulturní středisko mládeže? Právě tam se vydala jedna z našich prvních procházek festivalu. Průvodkyně Ilona Paulátová působí v centru jako koordinátorka dobrovolníků a praktikantů. Nad hrnkem s kávou vyprávěla o činnosti Salesiánského centra, jeho historii a práci uprostřed sídliště. 

Procházku LGBTQ+ vedla Krišpína Nohejlová, zakladatelka místní komunitní skupiny BUDQueer spolu se členy Jihočeské Lambdy. Návštěvníci se seznámili s historickými souvislostmi, kterými procházeli queer lidé, jak to vypadalo v Českých Budějovicích a jaká je situace nyní. V rámci procházky se návštěvníci zapojili do procesu tvorby mapy “queer friendly podniků” a jejich označování. Po festivalu nám od Krišpíny přišla milá zpráva: “Po procházce jsem domluvila možnou spolupráci s Konsentem a jejich sítí friendly barů. Naše mapa se propojí s tímto celostátním projektem, a bude aktivně pokračovat i dále.” 

Svět okolo nás je plný zvuků. Jak fungovat ve městě, když je nemůžete slyšet? Od členek organizace Tichý svět,  Pavly Třískové a Lucie Novotné, se návštěvníci dozvěděli mnohé o hluchotě, znakovém jazyce a bariérách, kterým neslyšící čelí. Procházku jsme zakončili v Jihočeské vědecké knihovně, kde se účastníci procházky seznámili s projektem Tichá linka, která slouží jako rychlé spojení mezi překladatelem a člověkem se sluchovým postižením.

Procházka (Ne)vidět město nahlédla do života člověka se zrakovým handicapem. Jaké nástrahy na ně na ulicích čekají, které vychytávky používají a v čem jim třeba můžete pomoci i vy? Vycházkou nás provedla Šarlota Hambergerová, ředitelka organizace Spolu s vámi - sociálního podniku zrakově handicapovaných.