(PERMA)KULTURNÍ FÓRUM: Díváme se do budoucna a plánujeme
České Budějovice jsou ve finále soutěže o titul Evropského hlavního města kultury. Uchází se o něj společně s několika francouzskými městy a v konkurenci s Broumovem. V červnu 2023 vybere odborná komise na úrovni EU vítězná města – jedno z České republiky a jedno z Francie. Tématem českobudějovické kandidatury je (PERMA)KULTURA - definovaná jako udržitelný, celostní a místně zakořeněný přístup ke kulturnímu plánování, řízení a kulturnímu provozu.
Soutěž o titul Evropské hlavní město kultury je především příležitostí, jak změnit pozici kultury a umění ve městě a v kraji. Je to také šance jak propojit obyvatele města s evropskou kulturou a představit místní kulturu Evropě. Cílem je zlepšit život ve městě prostřednictvím kulturních a uměleckých projektů. Plán na změnu jsme zaznamenali v přihlášce do soutěže, takzvaném Bid Booku. Tento plán vypracoval tým složený z odborníků na kulturní strategie a plánování společně s mnoha lidmi z města - například politiky, umělci, učiteli, vědci, sociálními pracovníky, obyvateli z různých čtvrtí. Společně jsme pojmenovali problémy a příležitosti města a připravili plán na změnu. Pro popis změny jsme si zvolili jako metaforu permakulturní prostředí.
Permakultura je původně zemědělský pojem vyjadřující druh dlouhodobého plánování. Jeho cílem je tvořit udržitelný proces, který poskytne dostatek zdrojů a zároveň je neničí. Permakulturní principy lze aplikovat na veškeré lidské jednání, na každou oblast lidské činnosti. Lidé jsou v takovém systému ohleduplní k sobě navzájem i prostředí, ve kterém žijí a tvoří.
Proč permakultura?
Permakulturní principy jsou pro nás natolik inspirativní, a zároveň funkční a přirozené, že jsme se je rozhodli převést na oblast kultury - otisknout je do naší přihlášky do soutěže. Zejména v Českých Budějovicích - v srdci kraje tradičně spojovaného se zemědělstvím, ale také s čistou přírodou, dovolenou, poklidným životním stylem či jedinečným architektonickým pokladem selského baroka - má tento přístup své opodstatnění.
Aplikace permakulturních principů na kulturní plánování je v našem kontextu nová, ale zároveň se nejedná o žádný nevypočitatelný experiment. Všechny naše kroky jsou opřené o odborné publikace a síť mezinárodních konzultantů. Permakultura nám dává pevně stanovený rámec, který jsme zároveň schopni na míru přizpůsobit našemu prostředí. Takto aplikovaný pojem používáme v tomto tvaru (PERMA)KULTURA.
Naším cílem je vytvořit prostředí, které je odolné a schopné adaptovat se. Je stabilní a dlouhodobě udržitelné. (PERMA)KULTURNÍ město má uvědomělé vedení a pracuje se svými úředníky. Vytváří pro obyvatele a jejich činnost takové podmínky, které jim umožňují tvořit a konat podle permakulturních principů. Ty se týkají zejména tří kategorií - péče o zemi, péče o lidi a péče o budoucnost.
V (PERMA)KULTURNÍM prostředí jsou lidé i instituce vzájemně propojení. Dívají se do budoucna, strategicky plánují, ale mají také velké sny. Využívají místních zdrojů. Jsou otevření každému názoru a zahrnují veškeré publikum. Sousedé z jedné ulice nebo čtvrti se spolu scházejí a přemýšlí o svém okolí a zároveň jsou aktivní. Komunity a organizace se vzájemně inspirují. Instituce mezi sebou sdílejí své zkušenosti a možnosti. Děje se tak díky společné péči o veřejný prostor (například zapojováním obyvatel města do rozhodování), vzájemnému setkávání (například na sousedských slavnostech), ale i vytvářením dílčích strategických dokumentů (což pomáhá v plnění dlouhodobých cílů).
(PERMA)KULTURNÍ FÓRUM
26. - 27. 1. 2023
Na konci ledna jsme uspořádali setkání s názvem (PERMA)KULTURNÍ FÓRUM. Jeho cílem bylo podrobnější představení pojmu permakultura, permakulturních principů a jejich překlopení do prostoru města a kraje. Program fóra jsme složili tak, aby se jeho účastníci seznámili s pojmem permakultura a jeho principy v celé šíři - od původně zemědělského konceptu, přes aplikaci tohoto udržitelného konceptu na způsob života ve městě, po aplikaci na kulturu. Společné setkávání, sdílení a diskuze jsou pro tvorbu naší přihlášky nepostradatelné.
Prvním hostem fóra byl Jan Frouz, který vystoupil s příspěvkem s názvem Záchrana a obnova krajiny: Současné výzvy a prognóza do roku 2035. Jeho přednáška se týkala půdy v krajině, její obnovy v těžce poškozených lokalitách, obnovy výsypek a vlivu zemědělství a lesnictví na půdu.
Další dva příspěvky aplikovaly permakulturní principy na městské plánování a vzdělávání. Adéla Hrubá s námi sdílela poznatky z pozice členky Českého permakulturního institutu a mezinárodního projektu Children in permaculture. Tomáš Smrž toto doplnil o perspektivu místní neziskové organizace Cassiopeia. Cílem všech zmíněných organizací je zlepšit vzdělávání dětí, integrovat permakulturu do školních osnov a vytvořit k tomu potřebné materiály. Adéla Hrubá představila permakulturu jako cestu k etické a ekologické budoucnosti. Děje se tak díky aktivnímu vytváření funkční sítě (ekosystému), který poskytuje dostatek zdrojů, čímž tvoří soběstačné prostředí.
Kultura je investice – do společnosti, ale i do rozvoje města
Petr Peřinka, ředitel organizace Kreativní Praha, blíže představil hlavní principy a zároveň limity kulturních strategií a městského plánování. Podle jeho zkušeností není problém nedostatek kulturních strategií, ale jejich naplňování. Při tvorbě strategií často zapomínáme na lidi, kteří mají daný plán realizovat. Plán, se kterým se ucházíme o titul EHMK, s tímto slabým místem vědomě pracuje: “Stojí před námi několik výzev. Jako jednu z největších vnímám péči o samotný proces naplňování strategie. Stejně důležitá je i péče o lidi, kteří strategii mají naplňovat,” zdůraznil během své prezentace Peřinka. Druhá výzva stojí podle něj na faktu, že České Budějovice nemají žádný urgentní problém, který by bylo potřeba řešit. Proč tedy vnášet do takového prostředí permakulturní koncept? Důvodem je snaha o vytržení města ze setrvačnosti a umožnění vzniku nových projektů. Jen tak se bude moci město/kraj/obyvatelé dále rozvíjet. Nesmíme se bát udělat tento první krok za hranici naší pohodlnosti.
Příspěvkem o kultuře vztahů pokračovala Alice Koubová, filozofka, členka Národního institutu SYRI (Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik). Koubová navázala na Petra Peřinku tématem odolnosti, kterým se v rámci své profesní činnosti dlouhodobě zabývá. Publiku Koubová představila výsledky výzkumu, který pomocí dotazníkového šetření sbíral data z různých evropských zemí zaměřeném na pocit spokojenosti, pocit bezpečí a víru v lepší budoucnost. Česká republika je na prvních příčkách, co se týče pocitu spokojenosti se zemí a pocitu bezpečí. S pocity, které se týkají budoucnosti, jsme naopak na spodních příčkách. Proč tomu tak je? Podle Koubové na to má vliv fakt, že pokud se daná společnost má dobře, nemá motivaci se pouštět do nových věcí, protože se bojí, že o svůj komfort přijde. S tím možná souvisí výzva, kterou zmínil Petr Peřinka, tedy o naplňování kulturních strategií.
K tomuto tématu doporučujeme k přečtení rozhovor s Alicí Koubovou, který nám poskytla ještě před zahájením fóra.
(PERMA)KULTURNÍ FÓRUM uzavřela mezinárodní hostka Agata Etmanowicz, ředitelka Impact Foundation Poland. V příspěvku s názvem Kultura jako péče nabídla mnoho příkladů dobré praxe ze svých předchozích spoluprací. Etmanowicz spolupracovala na strategiích s řadou EHMK - například Kaunas 2022 nebo aktuálně Trenčín 2026. Po její přednášce následoval workshop s účastníky fóra. Díky němu jsme mohli pokračovat ve sběru dat, které se týkají potřeb a přání zástupců kulturních institucí. Mnohé potřeby a problémy, které účastníci sdíleli se spojovaly do komplexnějších celků, na které budeme při psaní přihlášky do druhého kola reagovat. Detailnější informace si pro tuto chvíli necháme pro sebe a účastníky fóra.
Na závěr bychom chtěli poděkovat všem účastníkům fóra, vystupujícím řečníkům i organizačnímu týmu. Těší nás, že v přípravě druhého kola náš okruh partnerů stále rozšiřujeme a pokračujeme společně.
