Inspirace z Evropy: 14. Culture Next Conference v Leeuwardenu

Proměna vztahu mladých ke kultuře

Za posledních deset let, přibližně od roku 2015, ukazují průzkumy v Evropě i ve světě, že se mění způsoby, jakými mladí lidé vnímají a zapojují se do kultury. Tradiční formy kulturního vyžití, jako jsou divadla, koncerty nebo výstavy, pro ně často nejsou tak dostupné nebo atraktivní jako dříve. V Evropské unii se potvrzuje pokles účasti mladých lidí na těchto typech kulturních aktivit.

Statistiky Eurostatu a dalších studií ukazují, že mezi lety 2015 a 2022 klesl podíl lidí ve věku 16–29 let, kteří se kulturně aktivně zapojují – v některých zemích o více než 10 procentních bodů (Eurostat, 2023; European Commission, 2022). Pouze 23,2 % mladých v této věkové skupině v EU se alespoň jednou týdně věnuje nějaké umělecké nebo řemeslné činnosti, například malování, fotografii nebo psaní. Dalších 19,4 % uvedlo, že se do podobných aktivit zapojili alespoň jednou za poslední rok (Eurostat, 2023).

Současně ale mladí tráví hodně času sledováním obsahu na platformách jako Netflix, TikTok nebo YouTube, případně hraním online her, což odráží proměnu kulturního prostředí a dostupných forem vyjádření a zábavy (Ofcom, 2021; Common Sense Media, 2022). Podle zprávy UNESCO je kultura zásadní pro rozvoj tvořivosti, schopnosti kriticky myslet a pro pocit sounáležitosti v komunitě. Aby mladí lidé mohli tyto schopnosti plně rozvíjet a zůstali s kulturou aktivně spojeni, je důležité vytvářet nové formáty a příležitosti, které odpovídají jejich potřebám a zájmům (UNESCO, 2022).

Bariéry a překážky

Kultura bývala místem setkávání, inspirace a hledání vlastního hlasu. Dnes tuto roli čím dál častěji přebírají sociální sítě a streamovací platformy. Tradiční instituce, jako jsou divadla nebo muzea, často nedokážou držet krok s tím, co mladé lidi baví nebo oslovuje.

Podle sociologického výzkumu mládeže Masarykovy univerzity z roku 2021 čelí mladá generace nadměrnému tlaku – škola, práce, neustálý výkon. Kultura se v tomto kontextu může jevit jako zbytečný luxus (Masarykova univerzita, 2021).

Mnohé kulturní instituce navíc nejsou dost otevřené – mladí v nich často nevidí prostor pro své nápady, témata nebo výzvy. K tomu se přidává i fakt, že většinu těchto institucí stále řídí starší generace, která mladým lidem často nedává dost prostoru nebo důvěry. A v neposlední řadě naráží mladí lidé na bariéry spojené s cenou vstupného, nedostatečnou propagací nebo komunikací na platformách, kde se přirozeně pohybují.

Nové formy zapojení

Přesto průzkumy ukazují, že mladí lidé o kulturu zájem mají – jen jinak. Podle výzkumu České televize z roku 2023 je zajímají témata jako klimatická krize, duševní zdraví nebo rovnost.

Vyjadřují se prostřednictvím podcastů, meme kultury, krátkých videí, slam poetry nebo street artu (Česká televize, Průzkum zájmů mladé generace, 2023). Kultura z jejich života nezmizela – jen se proměnila a přesunula mimo tradiční instituce.

Otázkou zůstává, jak ji přiblížit jejich světu, jak propojit osvědčené formy s novými přístupy a jak vytvořit podmínky, v nichž budou chtít tvořit, sdílet a být součástí kulturního dění.

Evropský rozměr: Culture Next

Právě tomuto tématu se intenzivně věnují i České Budějovice, které budou v roce 2028 Evropským hlavním městem kultury. Aktivně se zapojují do mezinárodních iniciativ, jako je síť Culture Next, která propojuje města a kulturní organizace z celé Evropy.

V červenci se tým EHMK České Budějovice 2028 zúčastnil 14. Culture Next konference v nizozemském Leeuwardenu. Cílem setkání bylo hledat inovativní cesty, jak mladou generaci ke kultuře znovu přiblížit. Proběhla výměna osvědčených praxí i společný vývoj nových strategií, které zohledňují potřeby a hodnoty dnešních mladých lidí.