Kul.turista Pražské předměstí

A jak to prožívali místní spoluorganizátoři?

Pražské předměstí – do oněch čtyř dnů, než zde zastavila Kul.turistova maringotka, opomíjená čtvrt hned vedle centra, a to především jejími vlastními obyvateli.

Červnová zastávka Kul.turisty měla změnit její nálepku a ukázat, že má touhu být jednou z nejambicióznějších. Měli jsme v plánu přejmenovat ji v očích veřejnosti na čtvrť „literární“. Běh na delší trať, který odstartoval sérií autorských čtení, literární štafetou zde žijících spisovatelů i debatou s Milk and Honey, netuctovým magazínem budějovické bohémy.

Ukázalo se ale, že největší změny dělají drobnosti a na první pohled nenápadné věci. Tančírna před školou v Nové, sousedské zabrání dvou parkovacích míst ve Smetance, které vzniklo vyparkováním vlastních aut a atmosféra, která nás tam obklopila. Obsazení ulice před kostelem, blešák a sezení v trávě na Palačáku. Ano, každý den jsme ten nově objevený prostor museli projít s pytlíky v rukou tak, abychom to nemalé množství exkrementů nerozsedli. Zjistili jsme ale, že největší ambicí je teď „naši“ čtvrť začít pospolu žít, chtít od ní víc. A slíbili jsme si, že do toho začneme šlapat!

LUCIE

Sedím ve stínu vzrostlých stromů na bytelné dřevěné lavici zasazené v trávě, jemně tu profukuje větřík. Na stole přede mnou mám mé dnešní první kafe. B. jezdí na skatu na nové překážce před kostelem, R. si ráchá nohy s holčičkou od sousedky a A. sedí u komunitních stolů a tvoří. Skvělý způsob pátečního návratů domů. Po týdenním kolotoči práce-škola-kroužky zase trochu zpomalit. Zítra je blešák! Už se těším! Zavřu oči. Krásně to tu voní od kluků z food trucku, budou tu týden. Holky chtěly vlastně ty palačinky. „Ahooj“, volá sousedka ze Smetanky. Přisedá si ke mně. Ráda ji vidím. „Potřebuju se zeptat, kdy bude zase slavnost, minule nám to nevyšlo.“ B. přiběhne s programem workshopů na příští měsíc. „Jdu ještě do vody“, volá a mizí. „Nazdárek“, ozve se za námi. „Pojď chvíli k nám“, říkáme obě. „Jdu si ještě pro něco k jídlu. Chcete taky něco?“ B. se tu najednou objeví a volá, že má hlad. „Dáme si něco tady“, odpovídám mu. Nechce se mi domů. „Juhuuuu“. Utíká napřed. Tam, odkud to tak krásně voní. Chvíli se za nimi dívám. Jemně tu profukuje větřík. Je mi dobře!

– Lucie, matka tří malých dětí (B., R., A.), bydlí v Riegrovce

MARTIN

Chci, aby se Palačák stal částí, do které si rádi zajdete z centra na dobrou kávu a zároveň zde budete moct aktivně trávit čas se svými dětmi, nebo zde navštívíte kulturní zařízení anebo zde využijete potenciál jedinečné čtvrti. Důležitou částí mé vize mi přijde větší využití veřejného prostoru, jako bylo během Kul.turisty, částečné uzavření ulice F. Šrámka, kterou lidé hodnotili velmi pozitivně.

Protože blízkou aktivitou je mi skateboarding, tak za příklad dávám pařížskou ulici Rue Leon Cladel která se proměnila na místo sloužící pro skateboarding v centru města.

– Martin, Světadílna, bydlí ve Skuherského

ANNA

Žijeme vedle sebe, míjíme se na chodníku - cestou do práce, při venčení psů, při vyhazování odpadků, ale nevíme o sobě skoro nic. Každý máme své starosti i svá nadání, jednou jsme dole a jednou jsme nahoře, jak zpívá Werich. Představuji si, jak by život mohl být snažší, kdybychom si dokázali pomoci, pohlídat děti, kočky, odvézt něco károu nebo udělat společnou objednávku na eshopu. Také bychom mohli sdílet různé výdobytky, které nejsou v každé domácnosti, vždyť ten má tepovací lux, jiný bezva gril. 

Těším se na další sousedské slavnosti a sdílení. Už teď po sousedském grilování proběhla další spontánní akce a celodenní výprava 4 dětí ze tří rodin. 

– Anna, organizátorka sousedské slavnosti, bydlí ve Smetance