Otevřená sezóna: za přístupnější kulturu pro všechny
Jedním z cílů Evropského hlavního města kultury je přístupnější kultura. Cestu za jeho dosažením jsme odstartovali minulý týden projektem Otevřená sezóna. Ten se zaměřuje na odstranění bariér v kultuře a umění.
Téma přístupnosti stoupá na důležitosti a mělo by zajímat nás všechny. V EU dnes totiž žije 100 milionů lidí, kteří mají nějaký druh postižení – fyzické, mentální, intelektuální nebo smyslové. S tím, jak populace stárne, počet stále roste.
Bariérám čelí tito lidé všude: v kulturních budovách, během kulturního programu, při prezentaci uměleckých děl, na festivalech, v propagaci. Pár příkladů pro lepší představu:
- Člověk na vozíku má problém dostat se do sálu, do kterého vede jediná cesta po schodech.
- Neslyšící si neužije film bez titulků nebo tlumočení do znakového jazyka.
- Nevidomí neocení výstavu bez popisů v audio nebo elektronickém formátu nebo v Braillově písmu.
- Lidé s horším porozuměním textu nepochopí odborný popis vytvořený kurátorem.
- Ani široká veřejnost ale někdy nepochopí kurátorský text.
- I pro rodiče s malým dítětem, člověka o berlích nebo s bolavými koleny mohou být schody překážkou.
- Ti, kteří neumí tak dobře česky, také ocení otitulkovaný film.
- Pro každého – i když vidí – je náročné koupit si lístek na webu se špatným designem.
Přístupnost je totiž důležitá a příjemná pro všechny, nejen pro lidi s postižením.
Jaké jsou naše plány v rámci Otevřené sezóny?
Základem je zaměřit se na přístupnost celého návštěvnického zážitku od začátku do konce: Jak se člověk o akci dozví, jak si na ni koupí vstupenku, dostane se na místo, pohybuje se a orientuje se v něm, užije si a porozumí zážitku, dostane se bezpečně domů a dá zpětnou vazbu. Vytvoříme také více příležitostí pro lidi s postižením, aby se mohli zapojit přímo do tvůrčího procesu.
Abychom toho dosáhli, spolupracujeme přímo s lidmi s postižením. Své zkušenosti nám předávají také kolegyně z polských organizací Impact audience a Polska bez barier.
Společně s nimi jsme uspořádali první ročník Otevřené sezóny. Ve čtyřech dnech jsme se věnovali celkem pěti tématům.
Týden jsme zahájili setkáním k plánu přístupnosti Evropského hlavního města kultury
A jaké jsou další kroky?
Založíme Alianci pro přístupnost, která bude sdružovat lidi s postižením, organizace, které s nimi pracují a další lidi, kterých se téma přímo týká nebo v něm mají odbornou zkušenost.
Aliance bude nabízet konzultace, zpětnou vazbu, pomoc při realizaci pro projekty vytvořené v rámci EHMK i pro zájemce z místní kulturní scény. Budeme se dál vzdělávat a nabízet školení. Spustíme také půjčovnu vybavení pro přístupnost při pořádání kulturních akcí.
Školili jsme se přímo v kulturních organizacích s jejich vedením a zaměstnanci
Vytvořili jsme si seznam přístupnosti a mapovali jsme naše organizace. Díky tomu vzniknou popisy na web, pomocí kterých si diváci před návštěvou snáz naplánují, jak se za kulturním zážitkem vydat – jestli to zvládnou sami, nebo potřebují asistenci.
Učili jsme se, jak dělat akce přístupnější, a jaké nástroje při tom můžeme využít. Vyzkoušíme si to v příštím roce během jara na novém festivalu, který ve spolupráci s kulturními organizacemi chystáme v Českých Budějovicích.
O zahraniční zkušenosti se podělila Agata Etmanowicz z organizace Impact Audience, která s námi na tématu přístupnosti spolupracuje.
Věnovali jsme se veřejnému prostoru
I v něm se kultura odehrává, nebo se na ni tudy dostáváme. Při interaktivní procházce s lidmi na vozíku, nevidomými, zástupci z města a architekty jsme si mohli ukázat, na jaké konkrétní překážky narážíme. Bavili jsme se také o tom, jak plánovat veřejný prostor s ohledem na přístupnost. Předcházet problémům je totiž levnější než je řešit zpětně.
Prošli jsme se společně trasou po kulturních organizacích. Po cestě jsme si ukazovali dobrá řešení i překážky a zpracovali z ní report pro město.
Naučili jsme se tvořit audiopopisy
Audiopopisy fungují pro zpřístupňování kultury nevidomým a slabozrakým, protože shrnují zásadní vizuální obsah slovy. Využít je můžeme v rámci výtvarného umění, divadelních představení, filmů, nebo architektury. Metodu jsme si vyzkoušeli na sochách v centru města. Vznikly tak první audiopopisy do nové online knihovny. Ta bude do roku 2028 sloužit obyvatelstvu i návštěvnictvu města.
Setkali jsme se také s komunitou neslyšících
Promítli jsme si dva krátké filmy – Tiché dítě a Jsem Coda a navázali společnou debatou nad životem, kulturou a jazykem nevidomých.
Debata se rozproudila v celé skupině – nejen s hosty Janem Borovanským z Budějovického spolku neslyšících a Lucií Novotnou z Tichého světa.
Psaná čeština není pro neslyšící většinou hlavním způsobem komunikace. Textová brožura se proto u velké části neslyšících setká s menším úspěchem, než když využijeme znakový jazyk. V některých památkách vznikají videa, která znakují přímo neslyšící v českém a mezinárodním znakovém jazyce. To máme v plánu rozšířit dál.
