Kul.turista se vrátí. Co chystá za novinky?

Hned na počátku naší práce na přihlášce do soutěže Evropského hlavního města kultury (EHMK) jsme si začali uvědomovat, že my místní jsme zvyklí jezdit za kulturou jen do centra Budějovic. Naším přáním bylo začít využívat potenciál všech čtvrtí. Kulturu tvoříme všichni. Proto vznikl v rámci prvního kola soutěže na EHMK Kul.turista. Kul.turista zaparkoval celkem sedmkrát svou maringotku – kulturní turistickou kancelář – v různých čtvrtích. Vydali jsme se společně s ním za poznáním kultury vlastního města. Co všechno má Kul.turista za sebou? Jaké změny ve městě pozorujeme? A co s Kul.turistou bude dál? O tom všem si povídáme s Lucií Bouškovou - hlavní koordinátorkou Kul.turisty.

Kul.turista se podruhé vydá na svou pouť městem. Než začneme představovat letošní program, vraťme se na začátek. Jak vznikl Kul.turista?

Na začátku celého projektu stál rozsáhlý výzkum mezi obyvateli Budějovic. Z nasbíraných výzkumných dat vyšlo, že my místní jsme zvyklí jezdit za kulturou jen do centra města. Z pochopitelných důvodů - infrastruktura města, nedostatečná podpora kulturních akcí spolků a obyvatel... Kulturní a sousedské aktivity jsou přitom přirozeným pojítkem, které dění ve čtvrtích nastartují.

Chtěli jsme ukázat, že kultura je všude, kde jsou lidé. Že ostatní čtvrti mimo centrum nemusí být jen místem, přes které se jejich obyvatelé vrací každý den z práce nebo tudy procházejí cestou na nákup. Naším přáním bylo vytvořit prostor, který by umožnil propojování organizací, komunit, ale i jednotlivých obyvatel. Zbavit kulturu nálepky exkluzivity centra města. Zároveň bylo pro nás důležité, aby s tím, co se ve čtvrtích má dít, přišli z velké části místní. 

Věřili jsme, že ve chvíli, kdy se začnou sousedé navzájem potkávat a zajímat se o veřejný prostor, bude se jim v daných místech žít lépe. Získají k okolí svého domova silnější vztah a budou spokojenější. 

To je rozhodně proces na několik let. Co bylo pro tebe osobně největší výzvou v nastartování této proměny?

Mám pocit, že jsme přirozeně začali od úplného základu - budování sousedských komunit. Zároveň bych řekla, že to byl jeden z nejtěžších momentů celého procesu. V Budějcích žiji celý život, takže jsem přesně věděla, do jakého prostředí s Kul.turistou jdeme. Bála jsem se, že tu převáží všeobecný nezájem. V Budějcích lidé pečují o svoje plůtky, zahrádky, případně vchodové dveře, ale to, co se děje kolem nich a v jejich sousedství je obvykle moc nezajímá. Tehle strach se časem ukázal jako velký omyl a jsem za to ráda.

Jaká reakce na Kul.turistu tedy přišla?

Skoro ve všech čtvrtích jsem se setkala s naprostým nadšením a podporou. Zjistila jsem, že tu aktivní lidé jsou, zajímají se o veřejný prostor a chtějí být jeho součástí. Stačilo pošťouchnutí. Někdo, kdo jim jim ukáže možnosti, navnadí je, dá jim prostor a hlavně na ně netlačí. Ve chvíli, kdy se spolu začnou potkávat a veřejný prostor využívat, zjistí, že oni sami s ním mohou něco udělat. Že oni sami mají mandát věci měnit podle toho, jak potřebují. Celé je to proces na mnoho let, ale to my víme a jsme trpěliví. 

Pamatuješ si na úplně první setkání sousedů při přípravách Kul.turisty?

Oslovovali jsme územní skupiny, aktivní jedince, aktivní spolky. Všechny jsme pak pozvali na jednu schůzku a společně začali tvořit program. První setkání bylo v Havlindě. To je takový náš velký průkopník. Chvílemi mi tam běhal až mráz po zádech, jak ti lidé hrozně chtěli něco společně dělat. Jak jsou všeho schopní a jak jim nějaká akce ve veřejném prostoru chybí. 

Dokázala bys pojmenovat nějaký důvod?

Řekla bych, že nejčastějším důvodem touhy po změně a aktivitě jsou děti. Rodičům často chybí v jejich sousedství bezpečná místa ve veřejném prostoru, kde by mohli trávit společně čas. Právě ve zmíněné Havlindě je hodně mladých rodin, které o tomhle tématu hodně přemýšlí. Tam se náš celý Kul.turista rozjel hodně rychle a šlo to všechno dobře. Sousedská komunita, která se tam díky tomu vytvořila, funguje nezávisle na nás do teď. Dalším místem s podobným nadšením byl třeba Lučnák a Rožnov.

Co má všechno Kul.turista za sebou?

Máme za sebou celkem sedm Kul.turistů (malých sousedských festivalů), přičemž každý z nich trval čtyři dny. Kul.turista má vždy několik vrstev. Tou první je program, který pořádají na daném místě místní (sousedské slavnosti, posezení u jednoho stolu, aktivity pro rodiny s dětmi). Dalším velkým úkolem bylo také informovat o účasti Českých Budějovic v soutěži na EHMK. K tomu nám dobře posloužila maringotka, která se stala centrem naší kulturně turistické kanceláře. 

Ve všech čtvrtích jsme udělali sociologický výzkum, který vedl spolek Socionaut. Ptali jsme se lidí, co pro ně znamená kultura, co od ní očekávají, jaký význam pro ně má a jaké s ní mají spojené překážky. Zároveň jsme se jich ptali na jejich čtvrť - co se jim na jejich čtvrti líbí, co jim tam chybí, co jim vadí. Všechno, co nám svěřili, jsme si pečlivě zaznamenávali a otiskli do přihlášky (Bid Booku), na základě které jsme se dostali do druhého kola soutěže. V rámci druhého kola bychom chtěli výsledky těchto průzkumů vrátit do jednotlivých čtvrtí - na veřejné plochy, nástěnky, knihovny. Pokud budou tyto potřeby popsány, mohou na ně obyvatelé jednodušeji reagovat.

Dávali jsme dohromady program, který vycházel z potřeb sousedů daných čtvrtí. Kul.turista šel po sociálních a kulturních vrstvách, které nebývají tak často tematizované. Našim cílem bylo zapojit každého, kdo bude chtít.

Jaký byl za tebe osobně nejsilnější zážitek Kul.turisty?

Já jsem se dojala víckrát (smích). Opravdu silné zážitky byly vždycky, když se v rámci sousedských slavností v jednotlivých čtvrtích rozložil společný stůl a sešli se tam sousedé. Místní babičky tam seděly, ukazovaly si staré fotky jejich čtvrtí a vyprávěly příběhy. Mladší, kteří se do konkrétní čtvrti přistěhovali se začali rozhlížet kolem sebe a začali vnímat ta místa úplně jinak. To bylo moc hezké. A nejhezčí na tom je, že na některým místech se lidé scházejí dál nezávisle na akcích Kul.turisty.

Pojďme se posunout, celý program Kul.turisty se odehrál v rámci prvního kola soutěže EHMK. Budějovice jsou teď ve finále. Co se děje teď?

Já a můj tým plánujeme druhého Kul.turistu. Naše výchozí situace je velmi odlišná. Máme nasbírané podněty ze všech čtvrtí města. Víme, co lidem chybí. Podařilo se nám nastartovat jednotlivé komunity, které teď plánují své akce. S tím vším se mění i naše role. Budeme v celém procesu Kul.turisty spíše podpora v plánovaných sousedských akcích. Je to tentokrát jejich práce, jejich program a aktivity.

To ale není z naší strany všechno…

Není. Kromě toho, že jim dáváme podporu v rámci těchto plánovaných aktivitách, máme i něco pro ostatní. Chtěli jsme do budoucna ulehčit práci všem, kteří chtějí do veřejného prostoru s nějakou aktivitou vstoupit. V současné době je to proces, který je vnímaný jako neprůhledný, těžko splnitelný. Rozhodli jsme se proto, že chceme tento proces popsat krok po kroku. Vytvořili jsme manuál na pořádání komunitních akcí ve veřejném prostoru. Další velkou ambicí je zjednodušit tento proces přímo na radnici. Tento krok je definován přímo v kulturní strategii města jako oblast podpory. Jde nám o komplexní zjednodušení celého systému. 

Jak se konkrétně promění Kul.turista s druhým kolem?

Kul.turista nám roste a je to vývoj naprosto přirozený. Nově nebude jen ve městě, ale i v kraji. V rámci naší platformy 28 houses máme totiž skvělé partnery, kteří budou Kul.turistu pořádat ve svých městech jako součást prvního společného projektu. Kulturní instituce, aktivní spolky a jednotlivci samozřejmě nejsou jen v Budějovicích. Péči si zaslouží všichni stejně - Budějovice i celý kraj. Prostřednictvím workshopů pořádaných v rámci EHMK mají komunity a kulturní instituce možnost naučit se lépe pečovat o sebe a své zdroje. Aby pak vzápětí mohly lépe pečovat o své sousedy, návštěvníky, publikum. Chceme všem, kteří budou chtít, předat know-how, jak se více propojit se zahraničím, jak být sebevědomější.

Jaký bude Kul.turista z pohledu návštěvníka? Na jaká místa se podívá?

Pro mě jsou důležité akce, které jdou více do komunit a vycházejí z potřeb daných čtvrtí. Točnu v Suchém Vrbném opět “ovládne” ČAG (česko-anglické gymnázium). Další akce bude v Havlindě, zde bude komunita zavírat Modrý most, ze kterého udělají na jeden den pěší zónu. Na to se moc těším. A pak Lučňák a Linecké předměstí - sousedi si opět zaberou celou ulici, rozloží dlouhé stoly a uspořádají sousedskou slavnost. Loni se to moc povedlo. A samozřejmě samostatným tématem jsou procházky, které po loňském úspěchu nemohou chybět.

Tak pojďme na procházky. Kam se podíváme?

Procházky byly v prvním kole jedním z nejúspěšnějších bodů programu každého Kul.turisty (vedle sousedských slavností). Budějčáci je milují. Letos chystáme samostatný Procházkový festival. Hlavním tématem je - vztah k místu, vztah k městu. Festival proběhne v březnu po celém městě. Chtěla bych vás pozvat třeba na procházky Nevidět město a Město v tichu. Procházku Nevidět město povede Šarlota Hambergerová, která nám přiblíží, jak město vnímají lidé se zrakovým postižením. Městem z perspektivy osoby se sluchovým postižením nás provede Pavla Třísková a Lucie Novotná. Vysokoškolský pedagog a kurátor Hynek Látal bude mít procházku o sochách ve Stromovce. V rámci dalších procházek budeme tematizovat sídliště a život v něm. Dále budeme mít procházky architektonické, divadelní, zaměřené na město očima LGBTQ+ komunity a mnoho dalších. Celý Procházkový festival zakončíme předáním kul.turistické štafety, která nás přenese do kraje na další program.

Kul.turista se opět rozjede po Budějovicích, ale zároveň se nově vydá i do regionu. Ten jsme si rozdělili podle pěti národopisných oblastí. Prácheňsko, Doudlebsko, Blata, Kozácko a Pošumaví. Co nás čeká v regionu? O tom si budu povídat s Martinem Kalenským, hlavním koordinátorem Kul.turisty v kraji.