(PERMA)KULTURA: "Jen pokud o potenciál města pečujeme, můžeme ho plně využít.” říká Ondřej Kašpárek k nové kulturní strategii Českých Budějovic

Kulturní strategie, podle níž chce město v příštích více než deseti letech rozvíjet a podporovat kulturu, je především plán na zlepšování kvality života všech v Českých Budějovicích a v Jihočeském kraji. Co konkrétně ale dokument obsahuje a jak vznikal? Proč a jak kulturu rozvíjet strategicky? Jak strategie souvisí s kandidaturou na Evropské hlavní město kultury?

Na tyto otázky odpověděl v rozhovoru Ondřej Kašpárek – jeden ze zakládajících členů týmu Budějovice 2028. Ondřej v letech 2013 - 2018 pracoval pro Plzeň Evropské hlavní město kultury 2015, kulturní politiku studoval ve Velké Británii na univerzitě v Leedsu. V rámci budějovické kandidatury měl na starosti mimo jiné přípravu nové kulturní strategie pro město České Budějovice. 

Proč město potřebuje kulturní strategii? A jak může pomoci zrovna Budějovicím?

Kultura představuje pro města a regiony obrovský potenciál, se kterým je ale potřeba se naučit pracovat. Jen pokud o potenciál města pečujeme, můžeme ho plně využít. A je výhodné to dělat strategicky a dlouhodobě. Je třeba definovat jak má město přistupovat ke kulturním organizacím, jak rozvíjet místní talenty, navazovat důležitá mezinárodní partnerství, jak lákat kapacity z celé republiky, jak efektivně cílit podporu, co má radnice dělat přímo, co raději přenechat nezřizované scéně a jak ji vhodně podpořit… Ale i jak reagovat na měnící se svět kolem nás.

FOTO: Lukáš Černý (vlevo) a Ondřej Kašpárek (vpravo) během participativního workshopu k tvorbě kulturní strategie v KD Slavie.

Co to konkrétně znamená?

Nejde jen například o větší snahu směrem k udržitelnosti, ale třeba také o měnící se kulturní potřeby nás, obyvatel. Ukázalo se, že obyvatelé stojí o větší rozvoj kultury – byť komunitní – i mimo centrum a o podporu kulturní infrastruktury, která v těchto čtvrtích po roce 1989 do velké míry vymizela, nebo jen stěží přežívá.

Na městě dosud neexistovala data, kolik lidí se kulturních akcí účastní, kdo a v jaké věkové skupině přestal po covidu chodit úplně, kdo si může dovolit využívat jen bezplatné akce. Díky vzniklé strategii teď chybějící data máme: po konci pandemie chodí méně často na kulturní akce 44 % obyvatel a 16 % lidí vyloučilo návštěvu kultury úplně. Zároveň už dnes víme i to, že nejnižší spokojenost s kulturní nabídkou je u věkové skupiny nad 75 let (pouze 30 %), zároveň je v této skupině i nejmenší informovanost. Každý pátý obyvatel Českých Budějovic využívá služby kultury pouze prostřednictvím bezplatných akcí. Nadto 11 % obyvatel města za kulturou nechodí vůbec.

Je tu velká skupina, která za alternativnější a náročnější produkcí jezdí do jiných měst. Máme nevyužitý potenciál návštěvníků města, které neumíme vhodně kulturní nabídkou oslovit. I takové potřeby může kulturní strategie v základní míře identifikovat a navrhnout, jak je do budoucna řešit, tak, aby byla kultura přístupnější všem.

Jakých oblastí života ve městě a jeho rozvoje se dotýká, kam všude zasahuje?

Strategie navrhuje způsoby, jak odlehčit současnému komplikovanému řízení kultury ze strany magistrátu. Snaží se zlepšit komunikaci mezi kulturními hráči a městem. A podpořit spolupráci, nejen ve městě, kraji, republice, ale i přeshraniční. To následně potenciálně připraví prostředí pro úplně nové projekty. Ty jsou cílené zejména na posilování silných stránek, kterými se může město úspěšně profilovat, ale i na to co úplně chybí, a jeví se z dlouhodobého pohledu jako problém. Posílit silné stránky lze např. novými společnými projekty městských a krajských organizací, atraktivně zpřístupňovat naše úžasné hmotné a nehmotné kulturní dědictví, spolupracovat se školami. Ale identifikuje i potřebu ohlížet se více na životní prostředí a propojovat kulturu s přírodním bohatstvím jižních Čech. Funguje zde skvělé Biologické centrum Akademie věd, které může skrze umění představovat vědu veřejnosti a přinášet také inovace do byznysu – tak, jako to například dělá naše partnerské město Linz v rámci Ars Elektroniky s technologiemi.

Nezapomíná se ale ani na nezřizovanou kulturu, podporu komunit a sousedských vztahů, nebo péči o veřejný prostor.

Jaká je další taková silná stránka, na které může město stavět? Co jste v přípravné fázi zjistili a jak na to strategie reaguje?

Jak jsem již říkal, rozhodně nechceme začít stavět na zelené louce. Naším cílem je pracovat s potenciálem, který ve městě je, ale v současné době není efektivně využitý. Ideálním prostředkem k naplnění strategických plánů je spolupráce. Spolupráce města a kraje, zřizovaných i nezřizovaných institucí, podnikatelského sektoru, a v neposlední řadě větší zapojení občanů i návštěvníků. 

Takovým příkladným projektem může být tzv. Kulturní ostrov, který pomyslně už teď tvoří koncentrace kulturních institucí v centru města, v blízkosti řeky Malše: Jihočeské divadlo, Jihočeské muzeum, Jihočeská filharmonie, KD Slavie, budoucí Alšova jihočeská galerie na Senovážném náměstí, Jihočeská vědecká knihovna, DK Metropol, Český rozhlas, Hvězdárna a planetárium, Letní kino Háječek, Konzervatoř, Dům umění, Domov dětí a mládeže v Hardtmuthově vile, Základní umělecká škola na Piaristickém náměstí. Probíhající rekonstrukce parku Dukelská, nebo projekt Město a Voda na zpřístupnění řek potom přetváří veřejný prostor kolem – a právě skrze veřejný prostor se mohou tyto “domy” více otevřít, propojit, pořádat společné akce. Taková podpora stávajícího potenciálu není velkou zátěží pro rozpočet, ale může mít velký dopad. Kromě jiného podpoří udržitelný cestovní ruch.

Organizace se zároveň společně mohou věnovat učení od sebe navzájem i od partnerů z republiky nebo zahraničí, společné práci s publikem, sdílení poznatků a programů pro školy a veřejnost. Tyto strategické kroky jsou prověřené z mnoha jiných měst, Kulturní čtvrti fungují ve Vídni, Berlíně, Barceloně, Montrealu. Že mají zrovna stotisícové Budějovice takovou koncentraci kulturních institucí na jednom místě je silná karta!

Jak strategie vznikala? Kdo byl do přípravy zapojen?

První přípravy začaly na jaře roku 2021. Naše nová kulturní strategie potom od podzimu vznikala pod vedením expertů z KREIA group, kteří vnesli do procesu řád, potřebné analýzy i zkušenosti z již zpracovaných a realizovaných kulturních strategií v jiných městech ČR. V první fázi proběhl vyčerpávající výzkum na reprezentativním vzorku více než 2000 obyvatel, rozhovory i dotazníkové šetření mezi aktéry v kultuře a odborníky na řízení kultury i městskými a krajskými úředníky. Strategie stojí rovněž na rešerších společenských trendů, které se vykládaly v lokálním kontextu. Inspiruje se v zahraničí ale i v podobně velkých českých městech. Po zmíněné analytické části, která se vůbec poprvé v historii města zmapovala a kvalitativně zhodnotila kulturní potřeby obyvatel, následovalo období diskusí v rozmanitě obsazených moderovaných pracovních skupinách a na workshopech. 

Touto formou jsme umožnili širší veřejnosti, která projevila zájmem se zapojit, projektovat své potřeby, nápady a vedle tvrdých dat doplnit zjištění kvalitativního charakteru. Zapojeni byli lidé jak z města tak z kraje, politici širokého spektra, pracovníci s mládeží, úředníci nejen z odboru kultury a cestovního ruchu, podnikatelé a představitele sektoru služeb, zástupce menšin… protože věříme, že jen tak může tento strategický dokument stát na pevných základech, důvěře a vůli měnit věci k lepšímu. Samotná strategie a akční plán byly přijaty radou a zastupitelstvem bez jediného hlasu proti v červnu a srpnu 2022.

A jaké jsou první kroky k realizaci plánů ve strategii?

Všechny změny samozřejmě ale nelze dělat naráz a hned. Bylo by to krásné, umět „nainstalovat“ novou verzi a spustit ji, ale my si potřebujeme projít tou postupnou proměnou, jako to zažila jiná města, při realizaci kulturních (vlastně jakýchkoliv) strategií. Naše strategie předjímá velké změny, ke kterým je třeba dospět a dívá se až do roku 2035. Proto současně vznikl tzv. akční plán, který ukusuje to, co je možné realizovat v prvních dvou letech. Dává tak možnost zpětně vyhodnotit, co jsme zvládli a co je třeba pojmout jinak, než se v prvotním plánu zamýšlelo. Akční plán tak připravuje postupné změny, dovoluje se učit a reagovat na aktuální potřeby. Proto se v prvních dvou letech zaměřuje především na funkci a roli odboru kultury a cestovního ruchu, jejich kapacitu pro větší otevřenost směrem k nejen kulturní veřejnosti. V souvislosti s tím je ale potřeba zmínit, že válka Ruska proti Ukrajině proměnila fungování kulturních institucí a možnosti jejich provozu – hlavně s ohledem na ceny energií. Stejně tak proměňuje priority a možnosti obyvatel a návštěvníků. Spolu s novým politickým vedením a jednotlivými nositeli opatření proto potřebujeme Akční plán revidovat, podívat se na to, co je skutečně možné a prioritní. I vzhledem k synergii pro finální kolo kandidatury na Evropské hlavní město kultury.

Jak souvisí koncepce s přihláškou na Evropské hlavní město kultury?

Titul EHMK je projekt, který rozvíjí region skrze kulturu – kulturní strategie je proto jednou z podmínek přihlášky. Město musí mít alespoň v základních obrysech stanoveno, jakým směrem jde. Mít příležitost připravovat zároveň jak přihlášku, tak strategii, bylo v mnoha ohledech synergické – a v neposlední řadě úsporné! Mezinárodní porota při prezentaci v 1. kole kladně hodnotila, že jsou oba dokumenty podloženy výzkumy, analytickými vstupy a připraveny se zapojením odborníků a široké veřejnosti. Přihláška je sice pro rok 2028, strategie sahá až do roku 2035, ale navzájem se doplňují. Kulturní strategie Českých Budějovic vytváří podmínky a zároveň (perma)kulturní prostředí, ve kterém můžeme skrze kulturu vytvářet dlouhodobě udržitelné vztahy mezi lidmi, institucemi a životním prostředím. A takové prostředí vytváří stabilní podmínky, ve kterých můžeme přijmout i takovou výzvu, jakou je právě kandidatura. V přihlášce jsou jednotlivé oblasti více rozvedeny a narozdíl od strategie se v ní také rozpracovávají konkrétní umělecké projekty s organizacemi, umělci a iniciativami z regionu a partnery z republiky nebo zahraničí.

Nyní je na řadě vznik krajské kulturní strategie, která naváže na mapování kulturních a kreativních odvětví v kraji, které je právě na Jihočeské univerzitě dokončováno v rámci projektu Kreativní příhraničí. I tyto vstupy zužitkujeme při přípravě rozšířené verze přihlášky. Díky takové provázanosti všech strategií chceme zajistit, aby projekt reagoval na potřeby místních organizací, byl v souladu s cíli samospráv a měl široký a dlouhodobý dopad i po roce 2028.

Protože si myslíme, že je kulturní strategie zásadní pro celkový rozvoj města a zároveň celý proces kandidatury na Evropské hlavní město kultury, natočili jsme o tématu podcast. V něm uslyšíte Ondřeje Kašpárka, který měl v Budějovicích na starosti především koordinaci vzniku nové kulturní strategie a jejího konzultanta Petra Peřinku, ředitele Kreativní Prahy – organizace, jejímž hlavním cílem je koncepčně rozvíjet kulturu a podporovat kulturní a kreativní odvětví.

Poslechněte si, co si o kulturní strategie myslí přímo její tvůrci.