Platforma kreativní mysli

Co je kreativní vzdělávání? 

Podle definice, která vychází z britské zkušenosti a kterou v České republice formulovala Společnost pro kreativitu ve vzdělávání spolu s platformou uMĚNÍM je

"Kreativní vzdělávání je mezioborový přístup k procesu učení se. Rozvíjí kreativitu a kreativní myšlení, jedny ze zásadních kompetencí pro 21. století. Je založené na symbióze znalostí, dovedností, hodnot a osobních zkušeností. Prostřednictvím umění vytváří podmínky pro větší autonomii žáků. Umožňuje komplexní zapojení jednotlivce do vzdělávacího procesu po kognitivní, emocionální, sociální, etické a fyzické stránce. Zapojením umění do procesu učení vytváříme bezpečné, nekompetitivní a podnětné prostředí, které podporuje radost z učení a poznávání, nastavení rovných příležitostí a wellbeing každého žáka. Tak aby se projevila jeho originalita a autenticita. Tento přístup ke vzdělávání klade důraz na participativní zapojení žáků do rozhodování, kritickou reflexi a spolupráci. Vede k posílení hlasu dětí a umožňuje převzetí odpovědnosti v osobní a společenské rovině. Otevírá prostor pro dialog, zpochybňování neudržitelných návyků a norem, spoluvytváření hodnot a alternativ budoucnosti."
Společnost pro kreativitu ve vzdělávání a platforma uMĚNÍM

České Budějovice 2028 získaly na rozvoj kreativního vzdělávání podporu z Národního plánu obnovy a připojily se k síti organizací, které téma rozvíjí napříč republikou. Zapojit se do diskuze o začleňování uměleckých forem a aktivit do výuky znamená přiznat umělcům a kulturním institucím klíčovou roli, kterou mohou hrát v procesu vzdělávání.

 Podpora z NPO směřuje k vytvoření podhoubí pro vznik platformy Kreativní mysli v Jihočeském kraji, která v budoucnu smysluplně propojí aktéry kultury, umění a vzdělávání a stane se nedílnou součástí programu Evropského hlavního města kultury.  

Evropské hlavní město kultury staví v aktuálních společenských diskuzích do popředí umění a kulturu. V souvislosti s polykrizí současného světa se ukazuje potřeba kreativně reagovat na nečekané problémy, pružně se přizpůsobit změnám, nacházet a využívat nová řešení a umět myslet kriticky. Kreativní učení a spolupráce škol s umělci a kulturními institucemi je jednou z cest, jak připravit děti na výzvy dnešního světa.

Skutečnost, že “kreativita má zásadní význam pro řešení současných a budoucích globálních výzev” je  podle Diane Fischer-Naylor, ředitelky mezinárodní nadace Creativity, Culture and Education (CCE), obecně uznávaný standard. Kreativita je neoddělitelnou součástí umění a patří do samotného jádra kulturních a kreativních odvětví. Zároveň je to přirozená součást lidského myšlení a jednání - schopnost, kterou je možné se naučit a rozvíjet v rámci každodenních zkušeností. Toto široké pojetí kreativity je v odborné literatuře označováno jako tzv. kreativita s malým “k”, pro jejíž rozvoj lze využít model kreativních návyků mysli (kreativního myšlení), který vznikl v roce 2013 v Centre for Real-World Learning na University of  Winchester ve spolupráci s OECD.

 model kreativních návyků mysli

Jak probíhají projekty kreativního učení na školách (ZŠ, SŠ)? 

Proces, kterým probíhají projekty kreativního učení, je popsán na základě projektu Kreativní partnerství pro inkluzivní školu realizovaném ve spolupráci. Společnosti pro kreativitu ve vzdělávání a Univerzity Palackého v Olomouci. Koncept projektu byl zastřešen britským programem Creative Partnerships CCE.

Projekty kreativního učení nabízí výhody projektové a mezioborové výuky, které jsou připraveny na míru každé třídě nebo škole zvlášť. Mohou být realizovány v jakémkoli předmětu v závislosti na ŠVP a RVP, nejen ve výchovách. Jejich know-how staví na tandemové výuce a vzájemném obohacování a propojování v trojúhelníku učitel*ka – umělec*kyně – žáci v ideálním případě v dlouhodobém časovém horizontu. 

Samotný proces realizace projektů kreativního učení je rozdělen do tří fází: plánování, realizace, evaluace. K pojmenování, kde v procesu se právě nacházíme, slouží zpravidla metoda Designového procesu myšlení.

V plánovací fázi se například řeší, jaká konkrétní výzva je pro třídu nebo školu aktuální. Výzva se může týkat různých oblastí, např. problémů s konkrétním učivem, začleněním žáků s SVP do kolektivu třídy, profesním rozvojem žáků atd. Je také možné oslovit další učitele, kteří se do konkrétního projektu zapojí a společně nacházet mezipředmětové vazby. 

Výběr nejvhodnějšího uměleckého oboru se odehrává na základě zhodnocení zkušenosti třídy nebo školy s uměleckou tvorbou, vhodnosti různých uměleckých přístupů k tématu konkrétního projektu a jeho zadání, technickým možnostem školy a dalších aspektů. V tento moment je důležitá participace žáků na výběru uměleckého média, se kterým budou primárně pracovat. V projektech je možné umělecké obory propojovat dle potřeb třídy nebo školy, ale je nutné dbát na to, že do konkrétního projektu se zapojuje vždy jeden*jedna hlavní umělec*umělkyně, který*á je za něj zodpovědný*á. 

Klíčoví aktéři projektů kreativního učení 

umělec*umělkyně 

V projektech kreativního učení mohou působit umělci z různých kreativních oblastí jako je architektura, design, umělecká řemesla, divadelní, výtvarná, múzická, performativní, taneční, audivizuální tvorba apod. Pro jejich práci ve třídě nebo ve škole je nejzásadnější jejich kreativita, která dokáže vyvolat změnu ve výukových procesech. Umělec*umělkyně je během projektu nejdůležitějším partnerem učitele*učitelky a žáků. Jejich spolupráce je kontinuálním procesem vzájemného učení, obohacování se o zkušenosti a získávání odlišného přístupu k řešeným tématům. 

učitel*ka 

Za školu se do projektů kreativního učení zapojuje učitel*ka konkrétního vyučovacího předmětu nebo třídní učitel*ka třídy.  Učitel*ka přispívá do projektu svými pedagogickými znalostmi a zároveň zkušenostmi s konkrétní třídou. Zodpovídá za provázanost projektů se vzdělávacími cíli, aktivně se účastní spolupráce na přípravách i realizaci projektů, je partnerem umělce*umělkyně i žáků. 

Umělec*umělkyně a učitel*ka se vzájemně doplňují a podporují při práci s žáky a jejich zapojováním do řešení projektů. Zároveň vytvářejí cesty, jak co nejvíce zapojit žáky do rozhodování o projektu a jak zajistit pocit sdílení a zodpovědnosti žáků za jejich projekt, učení i osobnostní rozvoj. 

žáci 

Žáci jsou vedeni k samostatnosti, převzetí zodpovědnosti za své učení a rozvoj. Mezi základní aspekty projektů patří partnerská spolupráce na realizaci a spolurozhodování o důležitých momentech projektů, rozhodování o průběžných aspektech aktivit, či pravidelné reflexe toho, co se jim na projektech ne/líbí, případně jak by to chtěli změnit.

Více informací v Manuálu kreativního učení, který vytvořilo Inovační centrum Olomouckého kraje.

Aktivity

12. 10. 2023 👉🏼 Dny otevřených ateliérů

Co pro koho znamená učit kreativně? V panelové diskuzi jsme hledali odpovědi na otázky: Co kreativní učení vlastně je? Co a komu kreativní učení přináší? Na jaké překážky při realizaci aktivit kreativního učení narážíme? Jak můžeme pomoci s prosazování kreativního učení do škol? Obsahová část diskuze vznikla pod facilitačním vedením Společnosti pro kreativitu ve vzdělávání, jejíž ředitelka Katarína Kalivodová byla jednou z účastnic panelu.

10. 11. 2023 👉🏼  Kompas vzdělávání 

Dne 10. listopadu 2023 se v centru Riegrova 51 v Českých Budějovicích konal již třetí ročník Konference "Kompas vzdělávání", která přivedla dohromady více než 120 ředitelů škol, učitelů a zástupců kulturního sektoru. Pořadateli byly České Budějovice - Evropské hlavní město kultury 2028 ve spolupráci s Krajským úřadem Jihočeského kraje a Pedagogickou fakultou Jihočeské univerzity.

Konference Kompas vzdělávání přinesla pohledy na aktuální trendy a témata v oblasti vzdělávání, odborné teoretické i praktické příspěvky a příklady dobré praxe. Program konference byl určen vedení škol a pedagogům ZŠ a SŠ.

Kompas nám ukazuje směr a pomáhá najít správnou cestu k našemu cíli. Jakou cestou by se dále mělo ubírat vzdělávání, aby dokázalo obstát výzvám a problémům, které před ním dnes stojí? Kudy by se mělo dále ubírat vzdělávání, aby dokázalo naše děti co nejlépe připravit na budoucnost?

Chcete vědět víc?

KOMPAS VZDĚLÁVÁNÍ - ozvěny z konference

Konference přinesla prostřednictvím odborných příspěvků, diskuzí i workshopů, příklady dobré praxe a otevřela možnosti spolupráce škol s kulturním a uměleckým sektorem. 

Třetí ročník konference Kompas vzdělávání pořádali České Budějovice - Evropské hlavní město kultury 2028 ve spolupráci s Jihočeským krajem a Pedagogickou fakultou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

od ledna do března 2024 👉🏼 Workshopy 



Workshopy jsou určeny pro pedagogy*pedagožky, umělce*umělkyně, lektory*lektorky kulturních institucí, studenty*ky pedagogických škol a další zájemce*kyně o kreativní učení. 

Cílem setkání bude: 

  • zvát odborníky na vybraná témata, 
  • získat novou inspiraci pro vlastní praxi,
  • zaměřit se na rozvíjení konkrétních dovedností, 
  • konzultovat a pomáhat si při plánování a přípravě pilotních programů,
  • budovat kontakty mezi aktéry umění, kultury a vzdělávání.

od března do května 2024 👉🏼 Pilotní programy 

Pilotní programy jsou určeny pro učitele*učitelky a jejich třídy na 1. a 2. stupeň ZŠ a SŠ v Českých Budějovicích a v Jihočeském kraji.  

Jejich cílem bude:  

  • nastavit vzájemnou spolupráci mezi školou, učiteli*učitelkami, jejich žáky a studenty a umělci*umělkyněmi,
  • realizovat a reflektovat projekty kreativního učení v konkrétní třídě a v konkrétní škole,
  • z dlouhodobé perspektivy zařadit projekty kreativního učení do běžné praxe školy,

Mezi hlavní předpoklady pro zapojení škol patří: 

  • do pilotních programů se může zapojit každá škola, která je otevřena inovacím, kreativní práci a spolupráci s umělci*kyněmi,
  • škola musí mít zájem aktivitu realizovat a stvrdí jej tím, že se zaváže k dokončení aktivity dle plánovaného harmonogramu,
  • do aktivity se zapojují učitelé*ky, kteří mají zájem pilotní programy realizovat.

Odkazy